Korutanské vévodství
Korutanské vévodství Herzogtum Kärnten Vojvodina Koroška
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Hlavní město | |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Národnostní složení | Němci, Karantánci | ||||||||||
Jazyky | jihobavorská němčina, karantánština | ||||||||||
Náboženství | |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Státní zřízení | |||||||||||
Mateřská země | Svatá říše římská Svatá říše římská (do 1806) Habsburská monarchie Habsburská monarchie (od 1526) Rakouské císařství Rakouské císařství (1804–1867) Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko (od 1867) | ||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Vévodství korutanské (německy Herzogtum Kärnten, slovinsky Vojvodina Koroška) bylo vévodství na území, které se dnes nachází v jižní části Rakouska a na severu Slovinska. Zprvu bylo státem Svaté říše římské, později patřilo k Habsburské monarchii, bylo korunní zemí Rakouska a nakonec Rakouska-Uherska.
Historie
Oddělilo se roku 976 od Bavorského vévodství jako první nově vytvořený říšský stát po původních německých vévodstvích (bavorského, lotrinského, franckého, saského a švábského).
Korutany byly až do jejího zrušení roku 1806 součástí Svaté říše římské, ale od roku 1335 byly řízeny Habsburky v rámci jejich rakouských držav. V Rakousku resp. Rakousko-Uhersku také zůstaly jako jedna z korunních zemí až do rozpadu monarchie roku 1918.
Na základě korutanského plebiscitu roku 1920 pak hlavní část bývalého vévodství vytvořila rakouskou spolkovou zemi Korutany.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Korutanské vévodství na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Země Rakouského císařství | ||
---|---|---|
Království | ||
Arcivévodství Velkoknížectví | ||
Vévodství | ||
Ostatní území | ||
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861 |
Korunní země Rakouska-Uherska | ||
---|---|---|
Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě) | České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst) | |
Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny) | Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum) | |
Ostatní | ||
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908 |